FRANTIŠEK Z KAŠTANU, ANEŽKA ZE SLUNEČNIC | RADEK MALÝ

I malá bytost může mít velkou kuráž. Seznamte se s Františkem a Anežkou

(vydáno roku 2006)

imitativně-inovační pohádková tvorba
filozofující pohádka

Hlavní téma

František se vyloupl z kaštanu, co stál na nádraží. Chtěl zažít nějaké dobrodružství, tak se vydal do světa. Potkal Anežku, která se narodila ze semínka slunečnice. Tito dva malí tvorové se rychle spřátelili a rozhodli se jít za dobrodružstvím společně. Cestou narazili na opuštěný krtkův domov, ve kterém se brzy zabydleli. Anežka vařila a uklízela, František nosil domů jídlo a dříví na oheň. Také se snažili otevřít zamčenou truhlu, nemohli k ní však najít klíč. Po večerech František sepisoval dobrodružný román o dvou přátelích – zchudlém syslím šlechtici Theodorichu a tuláckém hraboši Olivierovi. Děj románu se odehrává ve Španělsku, v době Velké španělské žabomyší války. Hrdinové příběhu se spřátelí na bitevním poli a společně zažívají různá dobrodružství a úskalí. V knize se střídají pasáže o Anežce a Františkovi s několika krátkými kapitolami Františkova románu. Jednoho chmurného dne se František na Anežku neprávem oboří, ta druhého dne odejde.
Od té doby je každý sám, ale ani jednomu není veselo. Oba opustili pohostinné prostředí krtkova obydlí a vyšli vstříc chmurnému podzimnímu počasí. Mezitím se krtek vrátil domů a tam našel kromě prázdné spíže i Františkův román. A co se stalo s hlavními hrdiny? Inu, rok se s rokem sešel a na mezi akorát dozrávala slunečnice, vedle ní rostl malý kaštan, jírovec maďal.

Postavy

František z kaštanu, Anežka ze slunečnice, Krtek, výpravčího kočka Klementýna, zámecký zahradník, rak poustevník, Zelený pastýř, plch, hrdinové Františkova románu – sysel Theodorich, hraboš Olivier, zlá čarodějnice

Charakteristika hlavních hrdinů

Postavy nejsou jednoznačně charakterizovány, během čtení se setkáváme s tím, jak si hlavní hrdinové musejí za všech okolností poradit, nějak se s danou situací vypořádat. František je zdánlivě tajemný málomluvný chlapík a Anička veselá dívka, oba však spojuje jejich miniaturní výška – není sice řečeno, jak velcí jsou, ovšem jejich původ (kaštan a slunečnice) a fakt, že žijí v krtčí noře, nám může jistou představu o vzrůstu udělat. To souvisí i s jejich situací – jsou to bytosti nevšední, okolní lidská společnost o nich neví, nemají kam jít, mají pouze jeden druhého.

Motivy

smrt, koloběh života a smrti, tajemství (v truhle je tajemství života), hrdinství a jeho parodie

Kompozice

Kniha je rozdělena na kapitoly, pod názvem je vždy krátký přehled o tom, co daná kapitola obsahuje. Některé navíc obsahují náhodné kapitoly z Františkova románu. Kniha je graficky rozdělena do dvou částí – hlavní příběh Františka a Anežky a Františkův román. Ten je psán na starém zažloutlém pergamenu a používá písmo starého rukopisu. Autor chtěl dodat příběhu atmosféru a přenést čtenáře do dávné doby. V textu můžeme najít přísloví a úvahy o světě, o dnešních problémech. Zaznamenat můžeme rovněž vliv postmoderní literatury – do hlavní dějové linky (příběh Františka a Anežky) je vložen další „román“, který dětem zdánlivě nemá být určen, ale je potřebný pro úplné vysvětlení smrti.

Františkův román je jakousi parodií rytířského románu. Dva povahově i původem naprosto odlišné jedince spojí válka a oni se rozhodnou jít společnou cestou. Hrdinství je na jedné straně berou velmi vážně, na druhé straně je zesměšňováno. Nakonec nejsou takovými hrdiny, jak si zpočátku mysleli. V knize jsou pouze vybrané kapitoly románu, čtenář si musí vynechané pasáže domyslet. Situace bývají mnohdy až hororového charakteru, ale se stoupajícím napětím přichází zlom a celý případ je shozen a zesměšněn, stává se komickým.

Ukázka

Drak dočetl psaní. Rozhlédl se po krajině a zadíval se i tam, kam vidí jenom draci. Pak nečekaně škubl motouzem a Anežka vylétla na provázku vysoko nad vrcholky stromů. Letěli daleko a labutě táhnoucí kolem si mohly údivem ukroutit hlavy. Nad hlubokým bukovým lesem, kde se drak snesl níž, až k větvím, už se Anežka nemohla udržet. Pustila provázek z prokřehlých prstů a sklouzla po větvích až dolů na zem.
[…]
Když Isabela, jak se paní statku jmenovala, potřetí dala prát povlečení a prostěradla vlála do tmy, nad těžkým vínem svěřil Olivier Theovi svůj sen. Sen o černých růžích, jež jej vábily, sen, který se vracel každou noc už třetí týden. A byl to právě Theodorich, kdo přítele přesvědčil, že nejhorší cesta je ta, na kterou se nevydáme.
Tedy vydali se vstříc dobrodružství tou zničenou španělskou zemí. Byla to cesta vyprahlá a trnitá, cesta tmami občas prosvícená zbožným přáním a občas bez vyhlídky. Ale vyla to cesta, po které se rozhodli jít, spolu i každý za sebe.

Úvodní báseň

Někdo se bojí říci Tma
tak řekne Den, co zavřel oči

Někdo se bojí říci Nic
tak řekne To Bůh Zemí točí

Někdo se bojí říci Smrt
tak řekne Vracíme se domů

Někdo se bojí
a věří tomu

 

Dá se říct, že tato úvodní básnička tvoří motto celé knížky. Jedná se o existenciální knihu, o problematiku zániku a smrti, o koloběh života, ukazuje směr, kterým se vydáváme. Na příběhu Františka a Anežky chce autor podat dětem určitou představu o tom, jak to funguje v reálném životě. Lidé přicházejí na svět a také z něj odchází, umírají. Je to vlastně taková pohádka o smrti. Existuje zde ale naděje, nic není pouze smutné a nešťastné, nic není konečné. Báseň nám říká o tmě, smrti a o tom, že se nemusíme bát, pokud budeme život přijímat takový, jaký je. „Nic“ je v básni také důležité – je to vlastně všechno, co hlavní hrdinové mají. Nemají kam jít, kde bydlet, nemají co jíst. A tak přijímají vše, co jim přijde do cesty. Jsou připraveni vypořádat se s čímkoli, co je na jejich cestě životem potká. Vytváří vzor pro dětského čtenáře. Koloběh života je vidět i v závěru knížky – hrdinové se sice rozejdou, ale znovu se potkají, přestože to už nejsou František a Anežka, jak je známe. Stanou se tím, z čeho vyšli – květinou a stromem. Setkají se v novém životě.

Shrnutí

Tato knížka je pohádkou o smrti, o koloběhu života. Autor dětem předkládá situace, které se stávají v běžném reálném světě, nejsou nijak zidealizované. František s Anežkou také žijí v reálném světě, používají reálné věci (šicí stroj), prochází zámeckým parkem, nádražím. V příběhu jsou zakomponovány problémy lidí, sociální problémy jako skládka nebo chátrající domov důchodců. Tím kniha připravuje dětského čtenáře na reálný svět a s ním spojené různé problémy a úskalí.

Ocenění

Zlatá stuha IBBY 2006 nominace za text
Cena Josefa Škvoreckého 2007 nominace

Další díla

Kam až smí smích, Listonoš vítr, Moře slané vody, Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky, spoluautor Šmalcovy abecedy, Slabikáře a učebnic českého jazyka a literatury pro 1. stupeň základní školy; pohádky pro rozhlas

básnické sbírky: Lunovis, Vraní zpěvy, Větrní, Malá tma, Světloplaší