MĚSÍCE | KAREL TOMAN

Cyklus dvanácti básní zachycuje proměnu krajiny stejně jako venkovské zvyky a tradice

(vydáno roku 1918)

Popis díla

Básnická sbírka Měsíce je považována za vrcholné dílo Tomanovy básnické tvorby. Obsahuje cyklus dvanácti básní, přičemž každému měsíci v roce je věnována jedna báseň. Celou sbírku bychom mohli označit za přírodní lyriku – zachycuje malebnou českou krajinu působící na čtenáře svou poklidnou atmosférou a především svou uceleností a jednotou. Dá se říct, že se autor při psaní držel pravidla „v jednoduchosti je krása“. Stejně jako název celé sbírky (Měsíce) mají prostý jednoslovný název také jednotlivé básně (Leden, Únor, Březen atd.). Zmíněná
jednota se netýká pouze názvů básní, nýbrž i myšlenky, stylu a kompozice.

Sbírka zachycuje okamžiky proměny krajiny v jednotlivých měsících, střídání čtvera ročních období a přirozený koloběh jak přírody, tak lidské činnosti, práce všedního dne prostých venkovských lidí. Přesto, že je v básních patrný plynulý tok času, jsou v nich nastíněny určité jistoty, kterých se lze držet. Pro cyklus dvanácti básní je typické to, že na opravdu malém prostoru je řečeno téměř vše, vše o životě, krajině, zvycích a lidech, o putování a poznávání. Právě díky onomu malému prostoru dostáváme jako čtenáři obrovský prostor pro zamyšlení, pro vychutnání si atmosféry. Jádrem celé sbírky je již zmíněné střídání jednotlivých měsíců v roce
a s tím související střídání jara, léta, podzimu a zimy, což se nejvíce projevuje v přírodě. Proto v Tomanově sbírce najdeme nejčastěji právě obrazy a symboly
úzce spjaté s přírodou.

Okolnosti vzniku

S ohledem na válečnou dobu, ve které tyto básně vznikly (verše z let 1914–1918), musíme podotknout, že je provází jistý klid, nenajdeme v nich žádný křik a hlasité dovolávání se po vlastenectví. Toto všechno je jaksi samozřejmé. Není třeba křičet, protože ticho je mnohdy více nápadné. Větší váhu než lidská slova mají přírodní zákony. Všudypřítomné souznění s těmito zákony je patrné v každém verši.

Motivy

Motivů v básních můžeme najít hned několik. Je to například motiv přírody, klidu a ticha, motiv plynulého toku času, motiv domova. Dalším z motivů je dítě jako symbol budoucnosti, což je nejvíce patrné v básních Květen a Červen, také motiv tuláctví a putování (Leden, Prosinec). Další přínos představují motivy venkovských činností a tradice v podobě svátků a připomínání si české historie, například připomenutí si památky mistra Jana Husa v básni Červenec.

Forma

Výstavba celé sbírky je jednotná. Každá báseň se skládá ze 13 veršů rozdělených do tří strof, první a druhá obsahuje pět veršů, třetí strofa pouze tři. Délka veršů není stejná ani pravidelná, rýmují se minimálně. To dokazuje, že Toman kladl důraz na obsah a větnou skladbu více než na rytmizaci veršů. Rýmy se v básních objevují, ale jen ojediněle a nepravidelně, realizuje se rým sporadický. Spojení významové a rytmické výstavby díla působí na první pohled jednoduše, realizace je ovšem složitější. Prostupuje zde stavba syntaktická s veršovou, také jambická pravidelnost metra.

Roční cyklus

Myšlenka lyrického zpracování motivů dvanácti měsíců v roce byla v povědomí českých básníků už dlouho a mnoho z nich si s ní pohrávalo. Karel Toman byl jedním z prvních, kdo se o její realizaci pokusil, a vzhledem ke kladnému ohlasu předních kritiků (např. F. X. Šalda) můžeme prohlásit, že se mu to podařilo. Tomanovy krátké, přesto hluboké básně jsou důkazem toho, že tato myšlenka nebyla špatná a že se jí autor výborně zhostil.

Ukázka

KVĚTEN
Jdem všichni, s ženami a dětmi
a se snem předků.
Jdem slunce přivítat, jež vyvolala ze tmy
modlitba věrných pokolení
a práce.

v rosnaté trávě tančí naše děti,
bratrský řetěz rukou spjal je v kruh.
V té budoucnosti záští není
a z jejích písní zpívá družný duch
a mluví k otcům.

Neb nikdy bojovník,
ať za pluhem jde, nebo buší v kov,
vítězit chce-li, nesmí zhrdat bratrem.

PROSINEC
Šla do Betléma rovná cesta,
zářila hvězda, všechno bylo prosté.
A za nábožných písní
sny otců našich věčně putovaly
po starém mostě.

Byl, nebyl Betlém?
Však na tom mostě rozmarýna roste
a poutníčkové věrní tiše obrátí se,
když místo spasitele
čeládku chlévní najdou.

A vracejí se domů s vírou,
že za rok hvězda stane jistě nad Betlémem
a ta již neoklame.

Další díla

Torzo života, Sluneční hodiny, Pohádky krve, Hlas ticha, Melancholická pouť, Addio, mecenáši!, Tulák