Literatura pro děti a mládež

Literatura pro děti a mládež (LPDM) zahrnuje veškerou produkci, kterou děti a mládež čte. LPDM není samostatnou částí, ale je rovnocennou součástí naší literatury národní, ačkoli si v průběhu staletí své místo dlouho hledala. Nejedná se o nějaký podsystém na okraji, na který bychom se měli „dívat skrz prsty“. „Dívání skrz prsty“ přitom mělo poměrně dlouhou tradici. Ještě v první čtvrtině 20. století byla dětská literatura některými chápána jako cosi na úrovni románů pro služky a brakové literatury vůbec. Záměrné rozlišování literatury pro děti se v Evropě poprvé projevuje až ve 2. polovině 17. století. Důvodem byl tehdejší vztah k dětem – ty byly považovány za bytosti ne zcela hodnotné a dospělí se nebyli schopni (příp. ochotni) do nich vcítit. Velký vliv mělo také zkracování dětského věku začleňováním do pracovního a reálného života dospělých. Dnes je situace jiná. Víme, že na dětské knihy musejí být kladeny úplně stejné autorské a literárněvědné nároky jako na knihy pro dospělé. LPDM pomáhá k rozvoji fantazie, slovní zásoby, paměti, citů, morálních hodnot a poznání.

Funkce:

  • výchovná – poskytuje mravní výchovu a ponaučení, dlouhou dobu převažovala a byla považována za nejpodstatnější
  • estetická – posiluje uměleckou stránku díla, sama pak bývá posilována např. doprovodnými ilustracemi
  • poznávací – rozšiřuje obzory dítěte, v současnosti bývá primární funkcí v oblasti dětských encyklopedií
  • etická – odkrývá mezilidské vztahy, smysl pro povinnost a poznávání pravdy
  • společenská – uvědomění si místa ve společnosti
  • fyziologická – autor se snaží různými prostředky naučit výslovnosti

čtenářské etapy:

  1. předčtenářská etapa (do 6 let) – dítě nevstřebává informace ani tak četbou jako spíše poslechem, důležitou funkci zastávají ilustrace (přičemž jejich ztvárnění se nemusí shodovat s estetickým cítěním dospělých)
  2. mladší školní věk (6–10 let) – vnímání je ovlivněno vlastní zkušeností, fantazií a obrazností dítěte, rozvíjí se logické myšlení, dítě se více soustřeďuje na obsahovou stránku, děj a postavy
  3. starší školní věk (11–15 let) – dochází k oddělování zájmů podle pohlaví čtenářů, více se uplatňuje poznávací a relaxační funkce, snaha čtenáře nacházet vzory a ztotožňovat se s nimi

žánry (podle čtenářských etap):

  1. hádanky, říkanky, jazykolamy, omalovánky, loutkové hry, určitý druh obrázkových encyklopedií, leporelo, adaptace lidových pohádek
  2. lidová autorská tvorba, nonsensová poezie, pohádky, povídky, novely (často
    s využitím pohádkových motivů), počíná se zájem o dobrodružnou literaturu, pověsti a historické příběhy, také o další populárně naučnou literaturu
  3. prakticky vše, včetně literatury dobrodružné, vědecko-fantastické (chlapci), prózy s dívčí hrdinkou (dívky), historické, populárně naučné, cestopisu a vzpomínkových prací známých osobností; začíná se projevovat i zájem
    o odbornou literaturu

členění literatury:

a) intencionální – literatura určená pro děti a mládež
b) neintencionální – literatura původně nebyla určená pro mládež, ale postupem času se stala (Exupéry, Verne, Defoe)

Ocenění:

IBBY (International Board on Books for Young People) je mezinárodní sdružení pro dětskou knihu, založeno bylo v roce 1953. Česká sekce IBBY existuje od roku 1993 a jedná se o prestižní ocenění vysoké umělecké úrovně knih pro děti a mládež. Od roku 1993 také pořádá soutěž Zlatá stuha – získal ji například Pavel Šrut (2010), Karel Šiktanc (2013) nebo Jiří Žáček (2015). Česká sekce IBBY navrhuje nominace na mezinárodní ceny a zápisy na Čestnou listinu  – nejvýznamnější je Cena Hanse Christiana Andersena (1956), kterou v roce 2012 v oboru ilustrace za Českou republiku získal Petr Sís. Dalším významným mezinárodním oceněním je Cena Astrid Lindgrenové (2002). Za Českou republiku byl v roce 2015 nominován Petr Nikl.