KRÁL LÁVRA | KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

Nadčasová satira dnešního čtenáře především pobaví

(napsáno roku 1854, poprvé otištěno roku 1870)

Hlavní téma

Tato irská lidová pověst s jednoduchou dějovou linkou bývá obvykle řazena do povinné četby na školách i díky své oblíbenosti. Příběh je krátký, čtivý, snadno pochopitelný. Dobrý král Lávra je u svých poddaných velmi oblíbený. Jenom jednu slabost / ten král dobrý měl, / že jest na holiče / tuze zanevřel, / dal se holit jenom jednou v roce / vlasy dlouhé na krku široce / nosil jak roj včel. Jeho nelibost vůči holičům je vysvětlena záhy: král má oslí uši, a aby holiči jeho tajemství nemohli prozradit, po ostříhání je král nechá vždy pověsit. Stejný osud čekal i holiče Kukulína. Jeho matka ale u krále tak žadonila, až se nad jeho životem smiloval. Následuje další důležitý moment – Kukulína tajemství tak tíží, že jej ze sebe musí dostat ven, a tak na radu moudrého poustevníka ono tajemství předá vrbě. Hned tu noc se holič / z domu vypravil / zkusit, co mu starec / v lese poradil, / a našeptal do vrby hltavě / co král Lávra skrývá na své hlavě, / pak se uzdravil. Po nějaké době nechal král uspořádat ples. Muzikanti táhli k bálu zrovna kolem oné vrby, když pan Červíček zjistil, že mu chybí na base kolíček. K nahrazení chybějícího dílku mu posloužila vrba, jenže jakmile začal na plese hrát, basa královo tajemství přede všemi vykřičela. Co nyní celý svět / věděl od basy, / nebylo nic platno / skrývat pod vlasy, / tak král Lávra nosil po tom bálu / svoje dlouhé uši bez futrálu / po všechny časy. Pověst o irském králi s oslíma ušima má šťastný konec, lid jej miloval i s těma ušima a Kukulín ani pan Červíček nebyli potrestáni, neboť za vyzrazení tajemství vlastně nikdo nemohl.

Kompozice

Příběh můžeme rozdělit do pěti částí obdobně jako u dramatického textu.

  1. část: seznámení se s příběhem, s králem
  2. část: holičem je daný rok zvolen Kukulín
  3. část: matka oroduje za svého syna a král udělí Kukulínovi milost
  4. část: Kukulín tajemství o králi sdělí vrbě
  5. část: vyvrcholení příběhu, král pořádá ples, na němž dojde k odhalení králova tajemství

Postavy

král Lávra, holič Kukulín, jeho matka, poustevník, muzikant Červíček

Politická satira

Karel Havlíček Borovský se ve svých textech vyjadřuje vždy dost přímo a jeho tvorbu můžeme charakterizovat slovy: ironie a satira. Přesně to platí i o jeho díle Král Lávra. Irská pověst je zrcadlem autorovy doby, kritikou absolutistické vlády. Borovský se vysmívá hlouposti korunované hlavy, zesměšňuje panovníkovo na první pohled nelogické jednání a neomezenou moc bez následků za své činy. Platil by příběh i dnes, dal by se použít na aktuální situaci ve společnosti?

Ukázka

„Přísahej, že smlčíš
na věčné časy,
co jsi na mé hlavě
viděl pod vlasy,
pak se tobě neublíží v ničem
a ty budeš mým dvorním holičem
po všechny časy.“

Rád přísahal mladík
a byl propuštěn
zvěstovati matce,
jak jest povýšen;
pak holíval ob den králi líce
a již žádný holič na letnice
nebýval věšen.

Těšili se lidé,
že ten dobrý král
jedinkou svou chybu
vymluvit si dal;
více však než celý národ irský
počestný cech holičsko-bradýřský
si to liboval. – –

Další díla

Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Epigramy, Obrazy z Rus, Epištoly kutnohorské

Filmová adaptace

Král Lávra (1950) – volná adaptace v podobě loutkového filmu
Režie: Karel Zeman